Interiérová schodiště musí kromě praktické stránky (pohodlná a bezpečná chůze) splňovat také stránku estetickou. A to zejména tehdy, vychází-li z obývacího pokoje. Pokud je ale umísťujeme do chodby či předsíně, mějme na paměti, že ani zde nebudeme spokojeni s jen tak něčím.
Celkovou podobu schodiště nám udá především prostor, kam jej chceme umístit. V malých prostorech se holt budeme muset spokojit s ne příliš praktickými, zato ale vzhledově zajímavými točitými schody, v těch větších už bude více záležet na nás a naší vysněné podobě. Zkušení architekti se naším přáním jistě budou snažit co nejvíce vyhovět, ale ne vždy je možné přemrštěným či nereálným požadavkům vyhovět.
Další dilema může nastat u volby – montované nebo monolitické? Ty první se nejčastěji umisťují mimo obytný prostor, protože parády moc nenadělají. Tam, kde mají působit jako esteticky zajímavý prvek, volíme spíše ty montované.
Otázka materiálu je také velmi důležitá. Také zde se musíme řídit možnostmi – dost nás může ovlivnit například takový podklad pro schody, který unese jen určitou váhu, takže kamenné či ocelovobetonové materiály odpadají. Pokud se tímto omezovat nemusíme, vybíráme podle vzhledu interiéru či zkrátka dle toho, co preferujeme. Vybírat můžeme například z:
- masivu – nejčastější volba pro docílení přírodního vzhledu;
- laminátu – jsou levnější než masiv, lépe se také udržují, ale pokud je zbytek místnosti z masivu, budou působit spíše jako pěst na oko;
- kamene – častá volba do moderních prostor, jedná se o velmi odolný a stabilní materiál s krásným vzhledem;
- sklo – designový výstřelek posledních let, který přidává na dojmu luxusu, hodí se ovšem spíše do domácností bez dětí a domácích mazlíčků
- kov – častá volba, která zapadne téměř kamkoliv;
- kombinace různých materiálů.
Kromě všeho uvedeného je důležité promyslet také naše nároky na bezpečnost. To se týká zejména vhodného zábradlí, ale vůbec to jím nekončí. Můžeme si dále pořídit například protiskluzy na jednotlivé schody (nebo klidně koberec).