Podle průzkumu, který zveřejnil vyhledávací portál Seznam.cz, lákají tuzemští poskytovatelé internetu připojené o rychlosti v průměru 30 až 60 Mb/s. Přesto se ukázalo, že v současné době necelý pětaosmdesát procent populace připojené k internetu surfuje rychlostí v průmětu 8 – 10 Mb/s.
Přitom podle akce „Digitální Česko“, která byla zahájena vládou České republiky před třemi lety, mělo letos Česko surfovat alespoň rychlostí 10 – 15 Mb/s. Za tři roky tohle číslo stouplo sotva o jedno a půl procenta, což je vzhledem k postmoderní době, která je na internetu doslova závislá, nanejvýš alarmující, stejně jako je to směšné.
Stále pomaleji
Zdá se to až neuvěřitelné; v březnu roku 2015 mělo totiž připojení pomalejší než 10 Mb/s „jenom“ osmdesát procent. Za rok a půl se internet v českých domácnostech ještě zpomalil, jakkoliv se to zdálo být nemožné.
Vysokorychlostní internet
Jako by se připojení nad 30 Mb/s týkalo jen jakési elity národa – a to do 30 Mb/s využívá čtrnáct procent online populace u nás. A na rychlost nad 30 Mb/s? Necelá dvě procenta obyvatelstva. A kolik že je v naší republice domácností s rychlostí internetu nad 100 Mb/s? Sto čtyřicet jedna.
Pouze 141 IP adres (IP adresou se rozumí unikátní číselná série, která se přiřazuje jedné internetové přípojce, tedy modemu. Na modem ale může být napojeno několik počítačů, laptopů, netbooků nebo tabletů či mobilů). Česká míra rychlosti internetu by se měla přejmenovat na pomalost. Státní správa se snaží vybudovat vysokorychlostní síť, na které státní Správa čerpá dotace z Evropské unie. Zdá se ale, že celá tato akce je jeden velký propadák.
Důvod?
Analytikové se domnívají, že vysokorychlostní internet dnes potřebuje málokdo, jelikož pokud jde o věcné informace, Internet se dnes používá převážně pro pracovní účely, elektronickou poštu, komunikaci s úřady, eventuálně nějaké ty online zprávy. Není to nic, na co bychom potřebovali extra rychlý internet.